Jaký vztah máme k sobě, takový mají druzí k nám. Pokud si nevážíme sami sebe dostatečně, povolujeme okolí, aby se k nám chovalo méně uctivě
Okolí odráží, jaký vztah máme k sobě. Z toho jasně vyplývá, že pokud vás využívá okolí, problém musíte řešit zejména sami u sebe. Protože v první řadě vy sami dáváte okolí povolení, že vás smí využívat.
Vše začíná v dětství
Představte si malé dítě. Vyrůstá v typické rodině – matka ho miluje, těší se z něj, je hrdá. Dítě je její radost, a proto chce, aby jí přinášelo jen samou radost. Dává mu velmi jasně najevo, kdy jí radost nepřináší. Dítě například v jistém věku začne odmítat objetí a polibky, začíná být samostatné, ale matka mu to nedovolí.
Pokud se jí dítě vymaní z náruče, matka je zklamaná, předstírá pláč, dítě obviňuje, že ji dostatečně nelíbí a podobně. Dává mu najevo, pokud se nechová podle jejích představ – například pokud rozbije hrnek, matka je naštvaná a dítě pošle pryč.
Dítě tak vyrůstá v přesvědčení, že láska a náklonnost jsou podmíněny, a aby se mu je dostalo, musí se chovat podle přání druhých. Musí zapomenout na své potřeby, dát je do pozadí a upřednostnit druhých, protože jedině tak bude milované a přijímány. Takto vzniká osobnost člověka, který se nechá snadno využívat.
Návyky, kvůli kterým vás lidé využívají
Možná jste se v některých nastíněných aspektech výchovy našli. Nemáte náhodou silnou potřebu druhým vyhovět? Cítíte úzkost, pokud máte říct ne? Raději zaklamete, jako byste měli rovnou odmítnout?
Toto nastavení vychází právě z výchovy a přesvědčení, že láska a přijetí jsou podmíněny – podmíněné vaším časem, obětavostí a naprostou ignorancí vašich potřeb. Tak by to rozhodně nemělo být, protože vy jste ta nejdůležitější osoba ve svém životě. Vy jste hlavní hrdina.
Pokud se chováte jako vedlejší postava ve svém filmu, není divu, že nemáte život podle představ, nejste spokojeni a druzí vás využijí. Co druhým dovolíte, to využijí. Způsob, jakým se sebou necháte druhých jednat, vypovídá o vás nejvíce.
Nedostatek respektu vůči sobě samému
Jak jsem zmiňovala výše – chování okolí je zrcadlem, které ukazuje, jaký vztah máte k sobě. Neptejte se proč se k vám druzí neadekvátní chovají a proč vás využívají, ptejte se proč to dovolíte. Odpovědí bude nedostatek respektu k sobě.
Pokud si sami sebe nevážíme dostatečně, necháme lidi kolem, aby se k nám neuctivě chovali. Pokud bychom měli zdravou sebehodnoty, na lidi působíme úplně jinak, tedy se k nám jinak také budou chovat. Mínění o sobě samém vyzařujeme směrem ven, okolí ji cítí a zrcadlí. Pokud toto pochopíte, přijdete na kořen většiny vašich problémů.
Hledání uznání od druhých
Už od dětství věříte, že vaše sebehodnoty závisí na tom, jak vás vnímá a bere okolí. Jste závislí na jeho mínění. Jakmile jste neuznání, věříte, že jste k ničemu, že hodnota vás jako člověka je nižší než hodnota ostatních.
Za tím stojí právě výchova, kterou jsem vzpomínala na začátku článku; matka nebo otec dávají dítěti najevo, že je hodnotné a Lube pouze pokud dělá vše přesně podle jejich představ. A vy tak činíte dosud, ale prvotní rodina se rozšířila na celé vaše okolí, ve kterém se jako dospělá osoba pohybujete. Jinými slovy, jste emocionální závislí na uznání druhých.
Strach z odmítnutí a samoty
Vzpomeňte si na své dětství. I vy jste vyrůstali v strachu, že pokud uděláte něco špatně, rodič vás opustí, nebude milovat, nebude se s vámi mluvit a podobně? Myslíte, že je to pro vývoj malého člověka zdravé? Jasné, že ne. Strach a nejistota, vyvolaná rodičům, neprospívá skutečně ničemu.
Jedině z vás vytvoří člověka, který se děsí toho, že pokud by řekl ne, lidé ho odmítnou a opustí. Pokud byste odmítli dát potřeby druhých před vaše vlastní, pokud byste řekli ne, nebyli byste přijetí, hodnotní. Věříte, že přátelství, láska a vztahy obecně jsou podmíněny – a vy si je musíte zasloužit tím, že všem všechno odkýval a ženete se obětovat.
Ignorance vlastních potřeb jako méně důležitých
Z předcházejících bodů jasně vyplývá nastavení, že naše potřeby jsou méně důležité než potřeby okolí. Zastupuje kolegyni vždy když potřebuje, ale ona vás nikdy? Pomůžete, ačkoli sami potřebujete odpočinek? Rušíte své předem připravené plány, jen abyste nemuseli někomu odmítnout službu?
Za vším stojí vaše vnitřní myšlenka, že jste méně důležití než ostatní, že na vás nezáleží, vaše přání nejsou podstatné. Pokud toto dáváte okolí najevo, nedivte se, že to patřičně využije ve svůj prospěch.
Vzpomeňte si na dítě na začátku. Jakmile si uvědomovalo svou nezávislost a začalo se od matky distancovat (dávalo najevo své potřeby, že objetí nebo pusu nechce), matka dala najevo nesouhlas.
