Turkmenistán tvrdí, že dluhy splatilo v plné výši.
Turkmenistán již splatilo v „plné výši“ všechny své dluhy vůči Číně za výstavbu plynovodu a další plynárenské projekty. Oznámili to v sobotu turkmenské státní média.
Čína investovala miliardy do rozvoje turkmenského plynárenského průmyslu a stala se pro tuto izolovanou zemi největším exportním trhem.
Nejdůležitější projekty Pekingu v Turkmenistánu jsou plynovod, který vede přes Uzbekistán a Kazachstán, a obří plynové pole Galkynyš, druhé největší na světě.
Prezident Gurbanguly Berdimuhamedov v sobotu uvedl, že země splatila všechny půjčky, které jí poskytla Čína na plynovod a první etapu rozvoje pole Galkynyš, „včas a v plném rozsahu“, uvádí se v článku deníku Neutral Turkmenistan.
V téže zprávě citoval deník i Šachima Abdurachamanova z turkmenského ropného a plynárenského průmyslu, podle kterého Čínská rozvojová banka 8. června potvrdila úplné splacení dluhů Turkmenistánu.
Berdimuhamedov ani Abdurachmanov konkrétní částku nezveřejnili. V roce 2011 tehdejší prezident Čínské rozvojové banky Ťiang Cchao-liang uvedl, že banka na tyto projekty půjčila Turkmenistánu 8,1 miliardy USD (6,68 miliardy eur).
Přes potrubí s názvem plynovod Střední Asie – Čína začala proudit komodita koncem roku 2009 a v současnosti má tři větve. Čtvrtá větev, známá jako „linka D“, která by do projektu zapojila Kyrgyzstán a Tádžikistán jako tranzitní země, se teprve musí dokončit.
Vývoz turkmenského plynu do Číny překračuje 30 miliard kubických metrů ročně, což je zhruba šesti- až sedminásobek objemu, který posílá dalšímu velkému kupci Rusku.
A zatímco Turkmenistán pravidelně zveřejňuje příznivé čísla o hospodářském růstu, správy zahraničních ochránců práv naznačují, že země zápasí s devizovou i potravinovou krizí.
Prezident Berdimuhamedov na začátku tohoto roku připustil hospodářské selhání, což je velmi vzácný krok, když vládě řekl, aby zvážila požádání věřitele o prodloužení lhůt pro splácení dluhu.
Vývoz uhlovodíků tvoří více než 90% vývozu z Turkmenistánu.
